Ústřední poradce chovu informuje

Standard rottweilera

Aktualizováno 5. 1. 2019 19:43 | Zveřejněno 22. 3. 2012 12:30 | Napsal L. Fialová | Zobrazeno: 28431

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
FCI-Standard č. 147 / 24.07.2018
Překlad: Ing. Hana Petrusová

Nový standard – ROTVAJLER (Rottweiler)

ZEMĚ PŮVODU: Německo
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 15. 6. 2018
POUŽITÍ: Společenský, služební a pracovní pes.

KLASIFIKACE FCI:
Skupina 2   Pinčové a knírači, molosská plemena, švýcarští salašničtí psi.
Sekce 2.1   Molosská plemena typu mastifa.
Se zkouškou z výkonu.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Rotvajler je považován za jedno z nejstarších plemen psů. Jeho původ sahá až do doby antického Říma. Tito psi se používali k pasení a pohánění stád. Táhli s římskými legiemi přes Alpy, chránili lidi a poháněli jejich stáda. V oblasti kolem Rottweilu se tito psi setkali a zkřížili s místními psy. Hlavním úkolem vzniklého plemene bylo pohánění a střežení stád dobytka a obrana pána a jeho majetku. Podle starého říšského města Rottweilu dostalo plemeno jméno: rottweilský řeznický pes. Řezníci chovali tyto psy jen pro výkon a využití. Tak během let vznikl vynikající strážní pes a pes pro pohánění stád, který našel využití také jako tažný pes. Když byla počátkem 20. století hledána plemena psů vhodná pro policii, byl také vyzkoušen rotvajler. Velmi rychle se ukázalo, že rotvajler je vynikající také pro policejní účely. Proto byl v roce 1910 oficiálně uznán jako policejní plemeno. Chovatelé rotvajlerů usilují o psa překypujícího silou, černého s červenohnědými jasně ohraničenými znaky, který přes svoji celkovou mohutnost nepostrádá ušlechtilosti a je mimořádně vhodný jako společenský, záchranářský, služební a pracovní pes.

CELKOVÝ VZHLED: Rotvajler je středně velký až velký robustní pes, není těžkopádný ani lehký, ne vysokonohý či větrný. Jeho souměrná, kompaktní a robustní stavba ukazuje na velkou sílu, obratnost a vytrvalost.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka trupu měřená od výběžku prsní kosti až k sedacím hrbolům by měla přesahovat kohoutkovou výšku nejvýše o 15%.

POVAHA/TEMPERAMENT: Rotvajler je v zásadě přátelský a klidný, velmi oddaný, poslušný, ovladatelný a pracovitý. Jeho zjev prozrazuje přirozenost povahy; chování je sebevědomé, nebojácné a pevných nervů. Na své okolí reaguje velmi pozorně a zároveň klidně.

HLAVA
MOZKOVNA:
Lebka: Středně dlouhá, mezi ušima poměrně široká, čelo při pohledu ze strany mírně klenuté. Týlní hrbol dobře utvářený, ale ne přehnaně nápadný.
Stop: Stop poměrně výrazný. Čelní rýha málo patrná.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: Nosní houba je dobře vyvinutá, spíše širší než okrouhlá, s poměrně velkými nozdrami, vždy černé barvy.
Tlama: V poměru k mozkovně nemá působit ani krátkým, ani dlouhým dojmem. Poměr délky tlamy k délce mozkovny je 1 : 1,5. Nosní hřbet rovný, široký u báze, mírně se zužuje k nosní houbě.
Pysky: Černé, pevně přiléhající, koutky pysků uzavřené, dásně co nejtmavší.
Čelisti / Zuby: Silná a široká horní i dolní čelist. Zuby silné a úplný chrup (42 zubů); horní řezáky přesahují dolní řezáky a tvoří nůžkový skus.
Líce: Jařmové oblouky výrazné.
Oči: Středně velké, mandlového tvaru, tmavohnědé barvy; víčka dobře přiléhající.
Uši: Středně velké, svěšené, trojúhelníkového tvaru; daleko od sebe postavené a vysoko nasazené. Uši otočené kupředu a přiléhající hranou k hlavě zdánlivě rozšiřují lebku.

KRK: Silný, středně dlouhý, dobře osvalený, s lehce klenutou šíjí, suchý, bez laloků či volné kůže na hrdle.

TRUP:
Hřbet: Rovný, silný, pevný.
Bedra: Krátká, silná a hluboká.
Záď: Široká, středně dlouhá, lehce zaoblená, ne vodorovná, ani strmě spáditá.
Hrudník: Prostorný, široký a hluboký (zhruba 50% kohoutkové výšky), s dobře vyvinutým předhrudím a dobře klenutými žebry.
Spodní linie a břicho: Slabiny nejsou vtažené.

OCAS: Ponechaný v přirozené formě, nesený vodorovně v prodloužení hřbetní linie; při zvýšené pozornosti, velkém vzrušení či pohybu může být nesený výše v mírném zakřivení; v klidu také svěšený. Přiložený ke končetině dosahuje ocas ke hleznu nebo je mírně delší.

KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový dojem: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné, ne úzce postavené. Předloktí je při pohledu ze strany rovné. Lopatka svírá s vodorovnou rovinou úhel asi 45°.
Lopatky: Dobře uložené.
Nadloktí: Dobře přiléhající k trupu.
Předloktí: Silně vyvinutá a svalnatá.
Nadprstí: Mírně pružná, silná, ne strmá.
Přední tlapy: Okrouhlé; prsty sevřené a klenuté. Polštářky pevné, drápy krátké, černé a silné.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový dojem: Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, ne úzce postavené. Ve volném postoji svírá stehno s kostí pánevní, stehno s bércem a bérec s nártem tupý úhel.
Stehna: Středně dlouhá, široká a silně osvalená.
Bérce: Dlouhé, silné a mohutně osvalené, šlachovité.
Hlezna: Silná, dobře zaúhlená, ne strmá.
Zadní tlapy: Poněkud delší než přední tlapy; prsty silné, sevřené a klenuté jako u předních.

POHYB: Rotvajler je klusák. Hřbet zůstává během pohybu pevný a relativně v klidu. Pohyb harmonický, pevný, plný síly, plynulý, prostorný.

KŮŽE: Všude na hlavě napjatá; při zvýšené pozornosti psa může tvořit lehké vrásky na čele.

OSRSTĚNÍ:
Srst: Skládá se s krycí srsti a podsady – patrová srst. Krycí srst je středně dlouhá, hrubá, hustá a pevně přiléhající. Podsada nesmí krycí srst přerůstat. Na pánevních končetinách je osrstění poněkud delší.
Barva: Černá s dobře ohraničenými znaky syté červenohnědé barvy na lících, tlamě, spodní straně krku, hrudi a končetinách, stejně jako nad očima a pod kořenem ocasu.

VELIKOST A HMOTNOST:
Kohoutková výška: u psů 61 až 68 cm.
Psi: 61 až 62 cm – malí                             63 až 64 cm – střední
       65 až 66 cm – velcí (správná výška)   67 až 68 cm – zvlášť velcí
Hmotnost: zhruba 50 kg
Kohoutková výška: u fen 56 až 63 cm
Feny:    56 až 57 cm – malé                             58 až 59 cm – střední
             60 až 61 cm – velké (správná výška)   62 až 63 cm – zvlášť velké
Hmotnost: zhruba 42 kg

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.
Celkový vzhled: Lehký, větrný, vysokonohý celkový vzhled, slabé kosti a osvalení.
Hlava: Jako u loveckého psa, úzká, lehká, příliš krátká, dlouhá; těžká, přehnaně molossoidní; přehnaně široká lebka; chybějící, příliš malý nebo příliš velký stop; příliš hluboká čelní rýha.
Tlama: Dlouhá, špičatá nebo příliš krátká (každá tlama, jejíž délka je menší než 40% délky celé hlavy je příliš krátká); dělený nos, klenutý (římský) nebo prohnutý (konkávní) nos, zahnutý (orlí) nosní hřbet; světlá nebo skvrnitá nosní houba.
Pysky: Ne pevně přilehlé, růžové nebo skvrnité. Volné koutky.
Čelisti: Úzká spodní čelist.
Skus: Klešťový skus. Stoličky spodní čelisti nestojící v jedné řadě.
Líce: Silně vystupující.
Oči: Světlé, hluboko posazené, vypouklé či kulaté; volná, visící víčka.
Uši: Příliš nízko nebo příliš vysoko nasazené, těžké, dlouhé, visící, dozadu sklopené, odstávající nebo nestejně nesené uši.
Krk: Příliš dlouhý, tenký, slabě osvalený, lalok nebo příliš volné kůže na krku.
Trup: Příliš dlouhý, příliš krátký, úzký.
Hřbet: Příliš dlouhý, slabý, pronesený, kapří.
Záď: Příliš šikmá, příliš krátká, vodorovná nebo příliš dlouhá.
Hrudník: Plochý hrudní koš; sudovitý, příliš úzký hrudník.
Ocas: Příliš vysoko nebo příliš nízko nasazený.
Hrudní končetiny: Úzký postoj; křivé, ne rovnoběžné hrudní končetiny; strmé lopatky; volné nebo vybočené lokty; příliš dlouhá, příliš krátká nebo strmá nadloktí; měkká nebo strmá nadprstí; rozevřené tlapy; příliš ploché nebo příliš klenuté prsty; zakrnělé prsty; světlé drápy.
Pánevní končetiny: Plochá stehna, sevřená hlezna; kravský nebo sudovitý postoj; přeúhlené nebo málo zaúhlené klouby; paspárky.
Kůže: Vrásky na hlavě.
Srst: Měkká, příliš krátká nebo příliš dlouhá srst, vlnitá srst, chybějící podsada.
Barva: Vadně zbarvené znaky; nezřetelně ohraničené znaky; příliš velké znaky.

VÁŽNÉ VADY:
Celkový vzhled: Příliš molossoidní typ a celkově přehnaná masivnost.
Kůže: Výrazné vrásky na hlavě, hluboké vrásky na čele, tlamě a lících; mnoho volné kůže na krku.
Pohyb: V klusu vázaný pohyb končetin.

VYLUČUJÍCÍ VADY:
Agresivita nebo přehnaná bázlivost.
Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
Celkový vzhled: Špatný pohlavní výraz (fenčí typ u psa a naopak).
Povaha: Bázlivý, zlý, příliš nedůvěřivý a nervózní pes.
Chrup: Předkus, podkus, zkřížený skus; chybění jednoho řezáku, špičáku, premoláru nebo stoličky.
Oči: Entropium, ektropium, žluté oči, různobarevné oči.
Ocas: Zálomek; silně stočený ocas nesený po straně hřbetu; vrozená bezocasost.
Srst: Výrazně dlouhá nebo zvlněná srst.
Barva: Barva srsti neodpovídající standardu rotvajlera; bílé skvrny.

Pozn.:
Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.